Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové opět podpořil Společnost DUHA a její klientku v rámci programu Cesty k integraci.
Paní Dagmar je dlouholetou klientkou Chráněného bydlení Společnosti DUHA. V DUZE žije od roku 1996. V poslední době se paní Dagmar stalo, že, zatím z neznámých příčin, spadla na zem. Po pádu bylo obtížné jí pomoci se zvednutím. Naštěstí existují zdravotní pomůcky jako elektrický zvedák, a díky Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, který nákup zvedáku podpořil, jej nyní můžeme s paní Dagmar používat. Obtížné situace nyní s touto pomůckou zvládneme s větším komfortem pro naši klientku. Zkrátila se i doba, za kterou jsme schopni jí účelně pomoci. Paní Dagmar tak může nadále zůstat v Chráněném bydlení.
My tak naplňujeme jeden z našich cílů Chráněného bydlení Společnosti DUHA – přizpůsobit míru podpory klientovi tak, aby mohl žít v chráněném bytě, tedy v pro něj důvěrně známém prostředí, co nejdéle.
Všichni si jistě dokážeme představit situaci, kdy se necítíme ze zdravotních důvodů nejlépe, přesto, pokud to není nezbytně nutné, raději zůstáváme v péči svých blízkých. Pro naše klienty v chráněných bytech jsou jimi právě asistenti, kteří je podporují a samozřejmě i spolubydlící. Zůstat ve svém známém prostředí, doma, je pro naše klienty důležité.
V Chráněném bydlení Společnosti DUHA žije 6 klientů ve věku nad 65 let, kteří časem vzhledem ke své zhoršující se mobilitě mohou elektrický zvedák také využívat. Zvedák nám pomůže zajistit lepší podmínky pro klienty se zhoršenou mobilitou, tedy i setrvání v prostředí, ve kterém doposud žili, co nejdelší dobu.
Pro paní Dagmar je jedním z důležitých lidí ve Společnosti DUHA koordinátorka Hana Probstová. Společně sepsaly malý medailonek.
Naši klienti vedou v rámci svých možností pestrý život, mají svoje touhy, lepší a horší dny. Podobně jako to máme všichni. Se svolením paní Dagmar vám ji představujeme a přecházíme i na důvěrnější oslovení, paní Dagmar je pro její blízké zkrátka Dáša.
Dáša se narodila v květnu. Je jí 48 let.
„Já jsem býk.“
V Chráněném bydlení DUHY je 27 let, od roku 1996.
„Jsem tady už dlouho.“
Předtím bydlela v obci Pětihosty se svým tatínkem, na kterého ráda vzpomíná.
Dáša má bratra Richarda – nedávno se stala tetou malé Verunky. Bratr za Dášou jezdí na návštěvy, slaví s ní narozeniny a svátky.
„Bráchu mám ráda. Verunka je ještě malá.“
U Dáši na bytě jsou asistence každý den, včetně noční služby. Dáša potřebuje podporu při běžných úkonech každodenního života, při hygieně, vaření, v péči o domácnost, nakupování a dalším hospodaření s penězi, samozřejmostí jsou doprovody k lékařům či kamkoli jinam.
„Asistenti mi pomáhají. Se sprchou třeba. A s vozíkem. A s vařením. Nejradši mám malování.“
Dáša dřív chodila do textilní dílny v Gawainu i do práce, ale v současné době dochází jen do Centra denních služeb Společnosti DUHA na výtvarnou místnost. Každý všední den, kdy jí to momentální zdravotní stav umožňuje.
Dáša je zaměřená na výtvarné tvoření a přírodu, ráda ale také pečuje sama o sebe, hezky se obléká, líbí se jí nalakované nehty. Dáša krásně zpívá, nejradši má lidové písničky a repertoár divadla Semafor, Waldemara Matušku i Karla Gotta. Její nejoblíbenější barva je modrá.
„Nejradši maluju. Hraju člověče nezlob se. Dívám se na televizi. Zvířata – pejsky, žirafy, nevím, všechny. A zpívání. Mám ráda všechny písničky.“
Dáša dříve milovala tanec, měla ráda výlety, s tatínkem kdysi chodili na houby. Houbová omáčka je mimo jiné Dášino oblíbené jídlo.
„Chutná mi všechno.“
Dáša má ráda společnost, kavárny a oslavy, maškarní plesy (vyhrála i cenu za nejlepší masku). Momentálně je ale třeba vybírat pouze bezbariérová místa a trasy.
„Ráda chodím do kavárny.“
V poslední době se bohužel významně zhoršila Dášina mobilita. Od chodítka postoupila k vozíku, který musí používat na cesty mimo byt. Doma chodí s chodítkem a trošku i bez něj, ale často se stane, že zakolísá a upadne. Na službách je ale vždy jen jeden asistent a pro něj bylo nemožné Dáše pomoci. Proto jsme začali přemýšlet o pořízení elektrického zvedáku, který by byl v těchto situacích Dášiným důstojným pomocníkem. V době, kdy se frekvence pádů zdramatizovala, jsme došli k závěru, že zvedák je pro bezproblémový život Dáši v Chráněném bydlení opravdu podstatný.
„Nemůžu vstát sama. Ani s asistentkou někdy. Někdy to nejde, no.“
Zvedák byl pro většinu asistentů i Dášu samotnou velkým překvapením, málokdo už s ním někdy dříve pracoval. Museli jsme tedy asistenty nejdříve zaškolit, vytvoříme i vlastní foto návod na jeho bezpečné použití. Zvedák je konstruován tak, že ho lze bez problémů použít třeba i v koupelně. Služby teď probíhají poklidněji jak pro Dášu, která ví, že si bude moct po pádu hned v klidu odpočinout na gauči nebo v posteli, tak pro asistenty, kteří nejsou ve stresu z případného zvedání klientky.
Dáša žije v našem Chráněném bydlení už 27 let a všichni vidíme, že díky zvedáku se její zapojení do běžného života výrazně zkvalitnilo.
Ze všeho nejradši se totiž Dáša směje. Díky zvedáku má zase o něco méně starostí, a tak i více příležitostí k úsměvu a smíchu.
Společnost DUHA děkuje Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové za podporu.
Takto jsme se školili ve správném používání elektrického zvedáku.
„Podpořeno z programu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové“
