Příběh Standy z naší sociální firmy Duhová prádelna, na kterou jsme jako Společnost DUHA náležitě pyšní, vám přináší její jednatelka Eva Brožová.
Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vypisuje každým rokem soutěž Zaměstnanec roku, tentokrát za rok 2023. Naše firma nominovala svého zaměstnance Stanislava Urbana. Ráda bych vám jej u této příležitosti představila malým rozhovorem, protože naši zaměstnanci si obdiv a respekt zasluhují, a toto je jedna z příležitostí, jak veřejnost s jejich prací seznámit.
Sedím v prádelně, kde hučí pračky, je zde příjemná vůně a stabilní šum všech zúčastněných strojů. Nejvíce se prosazuje mandl. Asi to bude tím, že hovořím s jeho největším kamarádem Standou a on svým šumem potvrzuje vše, o čem si povídáme.
Stando, jak jste tady dlouho? Co je Vaší náplní práce?
Jsem tady pět let. Přistěhoval jsem se z Broumova, kde jsem pracoval jako číšník. To byl můj obor. Ovšem pak se mi stala nehoda, spadl jsem ze sedmi metrů. Dávali mě dohromady rok, znova jsem se narodil. Mám za sebou čtyři operace hlavy, prasklou plíci, operace kyčlí. Když mě dali dohromady, nemohl jsem se už ke svému oboru vrátit. Zkoušel jsem to, ale to nešlo. Měl jsem problém s krátkodobou pamětí. Učil jsem se všechno znovu, učil jsem se žít.
Zatím co Standa vypráví, vzpomínám na naše první setkání. Přišla jsem se podívat do prádelny v ulici Ocelkova, která je pracovištěm Standy. U mandlu stál mladík, kterému vlály krásné blond vlasy do pasu, měl vínovou nažehlenou košili, černé, společenské kalhoty a lakované boty. Zůstala jsem stát v oněmění, že sem zaskočil na návštěvu nějaký pán z modelingové agentury. Asi si spletl dveře? Představili jsme se, byla jsem ohromena. Elegantní mladík, který byl rád, že získal novou práci.
Jaké to bylo, začít pracovat v prádelně?
Byl jsem nadšený, paní Šaršeová (tehdejší vedoucí provozovny), mě provedla, ukázala všechny stroje, řekla, jak co funguje. Já jsem se seznámil s mandlem a byli jsme hned kamarádi. Když jsem vešel do prádelny, ovanula mě ta nádherná vůně a už jsem věděl, že tu zůstanu. Miluji čistotu, rád uklízím a záleží mi na tom, jak vypadám. Vždy čistě a upraveně. Je to pro mě důležité, tak jsem se tady do prádelny okamžitě zamiloval.
Co Váš osobní život, proč jste odešel z Broumova?
Já jsem se hlavně chtěl oženit, založit rodinu. To byl můj sen. V Broumově se mi to nedařilo, tak jsem si řekl, že půjdu do Prahy. Tady jsem našel svoji ženu a už pak všechno šlo rychle. Žena, rodina, práce.
Jaká je Vaše rodina?
Vychováváme se ženou, která je nevidomá, šest dětí. Ona má tři děti z předešlého manželství a spolu máme také tři. Bydlíme tady kousek, na Černém Mostě. Náročné to je, ženě někdy pomáhá asistentka. Děti chodí do školy, školky. Musíme to všechno zvládnout. Před rokem a půl mě ještě potkala další zdravotní komplikace. Dostal jsem rakovinu. To byla zkouška. Léčba chemoterapií je opravdu ošklivá. Potkal jsem tam lidi, kteří na tom byli opravdu špatně. Jsem rád, že to mám celé za sebou a mám dobré výsledky.
Jak se Vám teď žije, s tak velkou rodinou a zaměstnáním?
Jsem šťastný. Všechno jsme zvládli. Teď jenom ještě sehnat nějaký byt, kam bychom se všichni pohodlně vešli. Teď máme pronajatý byt, ale už je nám těsný. Budeme žádat o sociální byt. Třeba to půjde. Byl bych moc rád, kdybychom mohli zůstat na Černém Mostě. Nerad bych opouštěl naši voňavou prádelnu.
Stando, mám veliký respekt k Vašemu odhodlání žít takový život, který jste si přál, přes všechny překážky, které jste na své cestě potkal. Prozraďte nám, co Vám pomáhá vše zvládat?
Pomáhá mi rodina, motivace je velká, musím to zvládnout, musím se postarat o děti. Je to přece jasné. Jinak to nejde. Nepřemýšlím, že by to nešlo.
Loučím se Standou, naším pracovníkem u mandlu. Je tady každý den, 8 hodin. Nemarodí, není vyčerpaný, je vždy připraven být nápomocen při jakémkoli problému. Sedám si do auta, jsem dojata z příběhu mladého muže, který je vždy dobře naladěn, elegantní, rád za svou práci. Nezbývá než obdivovat sílu života, zapomenout na malichernosti a dát prostor vděčnosti. Jsem ráda, že existuje Duhová prádelna, že zde mohou pracovat lidé, kteří zde našli své místo.
PaedDr. Eva Brožová, jednatelka
Standa v Duhové prádelně
O Duhové prádelně najdete kompletní informace na www.duhovapradelna.cz
Sociální firma Duhová prádelna funguje již 12 let ve dvou provozovnách na Černém Mostě v Praze 14. Nabízí své služby praní, žehlení a mandlování prádla pro veřejnost i pro firmy.
Provozovny:
Maňákova 796/4, 198 00 Praha 14, Černý Most
Tel. 734 219 372, pradelna@duhovapradelna.cz
Ocelkova 658/24, 198 00 Praha 14, Černý Most
Tel. 734 219 372, pradelna@duhovapradelna.cz
Duhová prádelna jako sociální firma vznikla v roce 2012. Založila ji Společnost DUHA,z.ú., která v té době cítila nutnost podpořit dospělé osoby s mentálním znevýhodněním na chráněném trhu práce, protože ne všichni byli schopni pracovat na otevřeném trhu práce. V následujících letech ovšem otevřela Duhová prádelna dveře i ostatním osobám se zdravotním znevýhodněním. Tzn., že v současné době zde pracuje 16 osob se zdravotním znevýhodněním, 3 vedoucí a provozní pracovníci, 2 řidiči a několik pracovníků, kteří přijdou příležitostně vypomoci.
Cílem Duhové prádelny je odvádět profesionální práci pro své zákazníky a být opravdu konkurence schopní v rámci tohoto podnikání. Dalším přínosem je vytváření pozitivního obrazu o možnostech a schopnostech lidí se znevýhodněním v místní komunitě, kde provozovny fungují, ale i v celé společnosti.
