Jaroslava Krpálková letos slaví 60 let. Už třicet let je spojená se Společností DUHA, patnáct let pracuje na farmě Toulcův dvůr a i dnes žije samostatný a aktivní život. Její příběh ukazuje, jak důležitá je dlouhodobá podpora, vztahy a jistota, že když se v životě objeví složité situace, člověk na ně nemusí zůstat sám.
Dětství, rodina a první kroky k samostatnosti
Jarka je rodilá Pražačka, Prahu má ráda a celý život v ní žije. Když vypráví o dětství, mluví klidně a otevřeně – svým vlastním jazykem.
„Měla jsem pěkný dětství a mládí. Chodila jsem do normální školy, ale potom jsem to nestíhala, to učivo, protože tam to bylo moc na mě rychlý. Tak jsem potom začala chodit do zvláštní, a tam už to bylo dobrý, tam nás bylo i míň ve třídě a tam už jsem to stíhala. Měla jsem tam kamarády. Cítila jsem se dobře.“
Vzpomínky na DUHU: milovaná keramika, sdílení a životní jistota
Na své první roky v Centru denních služeb (CDS), tehdy ještě v Bolevecké ulici, Jarka vzpomíná ráda.
„Tam jsem to měla ráda. Měli jsme tam zahradu, altánek. A hlavně jsem se tam naučila keramiku, točit na kruhu. To mě moc bavilo. Moc vzpomínám na asistentku paní Haláškovou.“
Jak doplňuje ředitelka Společnosti DUHA Michaela Chromá, nebyly to jen konkrétní činnosti, co bylo pro Jarku v DUZE důležité:
„Jarka patří do DUHY spoustu let a DUHA je pro ni taková životní jistota. Jarka je hodně samostatná a žije běžný život se starostmi i radostmi. Když ale přijde těžší období, CDS je místem, kam potřebuje přijít, popovídat si a sdílet věci, které se jí dějí. Nejde ani tak o to, co konkrétně dělá, ale o to, že tu má známé lidi a jistotu.“
Jarka do služby nikdy nemusela docházet často ani pravidelně. Využívá ji tehdy, když potřebuje sdílení, blízkost a bezpečný prostor.
Toulcův dvůr: místo, kam patří
Na Toulcově dvoře pracuje Jarka už patnáct let.
„Ráno přijdeme, převlíkneme se, dáme zvířátkům najíst. Pak je odvedeme do ohrady, kravičky, kozy, ovečky. Když se napapají, tak se jim musí vykydat, dát čisté seno, vodu, slámu.“
Její šéf, Jan Síbek, o ní říká: „Jarka byla jedna z úplně prvních lidí, kteří u nás začínali. Je neskutečně pečlivá. A do kolektivu přináší energii – někdy je hodně ukecaná, ale je s ní legrace. Když Jarka zametá nebo uklízí, tak je to opravdu špíglnígl – všechno má být přesně, čistě, dotažené. Člověk se na ni může stoprocentně spolehnout, a to je v práci kolem zvířat strašně důležité. Práce se zvířaty je pro Jarku obrovská radost. Je vidět, že ji to těší, že má ke zvířatům vztah a že jí tahle práce dává smysl.“
DUHA jako jistota, ne jako berlička
Vedoucí Centra denních služeb Romana Macková shrnuje Jarčin vztah k DUZE takto:
„Jarka si hodně věcí zařídí sama. Ale ví, že když se objeví problém, může se na nás obrátit. Má v DUZE oporu – a to je pro ni to nejdůležitější.“
Sociální pracovnice a metodička Tereza Crhová doplňuje:
„Centrum denních služeb je pro Jaroslavu dlouhodobou podporou v nácviku běžných dovedností, především v oblasti vaření a pečení. Zároveň je pro ni důležitou oporou při zvládání náročných životních situací. Postupně získává větší sebedůvěru a lépe se orientuje v tom, co chce a jak za tím jít. A DUHA ji v tom podporuje“
Divadlo, radost a potlesk
Vedle práce má Jarka ještě jednu důležitou součást života – divadlo. To miluje. Divadlo Ujeto je jejím druhým domovem. Odehrála už celou řadu představení. Zajímá mě, jak se učí tolik textů a jestli má po letech na divadelních prknech ještě trému.
„Učení textů je někdy těžký, než se to naučím, tak jako to chvíli trvá. Před představením mám trému, ale pak to ze mě spadne a je to zase dobrý.“
Narozeninová přání z DUHY
„Jarka je plná energie, rozhodně bych jí nehádala 60 let. Přeji jí všechno nejlepší, hodně zdraví, radosti, úspěchů v práci i v divadle a u nás spoustu dobře uvařených receptů.“
– Pavla Střížová, osobní asistentka (Voňavá BYLINKA)
„K šedesátým narozeninám přeji paní Jaroslavě především pevné zdraví, klid a spokojenost. Zároveň bych ráda vyjádřila obdiv k jejímu životnímu optimismu, laskavosti a vnitřní síle.“
– Tereza Crhová, sociální pracovnice a metodička
„Jarce přeji všechno nejlepší k narozeninám a doufám, že si i nadále udrží svůj optimistický přístup k životu.“
– Romana Macková, vedoucí Centra denních služeb Společnosti DUHA
„Přeji Jarce, aby si udržela svou samostatnost a aby se jí v životě dobře dařilo. Aby měla i nadále oporu v DUZE a v lidech okolo sebe a aby věděla, že když si o pomoc řekne, může ji dostat.“
– Michaela Chromá, ředitelka Společnosti DUHA
DUHA Jarce pomáhá „zdokonalovat se a abych byla samostatnější,“ jak sama říká. Nejvíc ji baví pečení a vaření. Přeje si, aby mohla co nejdéle pracovat, aby ji práce bavila, byla zdravá a obklopená dobrými lidmi.
Když se na závěr ptám Jarky, jaký byl ten život – těch šedesát let? Dozvídám se od ní „Krásnej, krásnej byl.“ A jsem moc ráda, že Společnost DUHA je už třicet let jeho nedílnou součástí.
Děkuji Jaroslavě Krpálkové za milý rozhovor a za možnost nahlédnout do jejího života, který je nesmírně zajímavý a plný aktivit. Děkuji i za vzpomínky nad fotografiemi a přeji jí, ať se jí v životě daří a ať se splní všechna, i ta tajná přání. A těším se, až ji uvidím na divadelních prknech v její oblíbené roli.
Margita Losová
manažerka pro rozvoj organizace a PR, péče o dárce
Jarka a její krásný život ve fotografii, děkujeme za možnost tyto fotografie zveřejnit.
