V práci s klienty se často setkává osobní a profesní rovina. Romana Macková, vedoucí Centra denních služeb, se zamýšlí, jak lze v každodenní praxi spojit lidskost, osobní zkušenost a respekt k profesním hranicím.
V Centru denních služeb máme již za sebou mnoho přednášek. V poslední době u nás byla např. Policie ČR nebo slečna uvádějící nás do zdravého stravování, a tak nikoho nepřekvapí, že jsme jedno lednové pondělí vyslechli přednášku o exotickém ostrově Zanzibar. Všichni jsme se na chvíli ocitli na pláži s průzračným mořem, setkali jsme se s domorodci, navštívili místní školu, tržiště či se svezli městskou dopravou díky fotkám. Mohli jsme si také přivonět k dovezenému koření či vyzkoušet módní outfit ze Zanzibaru. Bylo to moc fajn dopoledne, klienti se dozvěděli mnoho nových a zajímavých informací.
Zajímavé však na přednášce bylo, že ji nevedl žádný externista, ale vyprávění jsme si mohli poslechnout od jedné z našich asistentek, která na Zanzibaru byla na dovolené s rodinou. A tak mě napadá celkem častá otázka začínajících asistentů, kolik toho o sobě můžu říct klientům? Jak se mohu otevřít? Můžu klientům sdělit něco o sobě, je to profesionální? Tak se na to pojďme spolu podívat.
Když se osobní potkává s profesním – profesionalita jako hodnota, ne jako odstup
Toto téma velmi úzce souvisí s hranicemi, o kterých byl můj minulý článek, proto bych se dnes ráda věnovala tématu profesionality, pod kterou občas nevíme, co všechno si představit, zároveň je ale jednou z hodnot Společnosti DUHA.
Profesionalitu si představuji jako soubor znalostí, dovedností, postojů a etických zásad, které pracovníkovi umožňují poskytovat kvalitní, bezpečnou a důstojnou podporu. Vyžaduje odborné znalosti, které má pracovník buď ze školy nebo z kurzu pracovníka v sociálních službách a jsou neustále doplňovány akreditovanými kurzy a dalšími školeními, která u nás v DUZE probíhají. Při práci s klientem používáme systemický přístup: umíme rozlišit, kdy klienta podporujeme a kdy už děláme věci za klienta a z jakého důvodu jsme ten či onen postup zvolili.
Součástí vzdělávání jsou i odborné konference, či stáže, kde se můžeme učit a inspirovat od jiných organizací. Kvalitní spolupráci s kolegy by měly podporovat společné porady, které jsou bezpečným prostorem ke sdílení informací v souladu s pravidly organizace. A velmi důležité jsou supervize. V DUZE máme možnost týmových supervizí, která jsou vedeny nezávislým supervizorem a můžeme zde společně otevřít těžká témata či sjednocovat náš přístup ke klientům a postupy v konkrétních situacích. Dále můžeme čerpat individuální supervize, kde je pracovník sám se supervizorem a může řešit témata, která nechce otevřít v rámci týmu nebo se týkají pouze jeho pracovního výkonu.
Pokud se tedy budeme držet získaných informací, dodržovat pravidla organizace a nesdělovat citlivé a intimní detaily, proč bychom nemohli sdělit zážitky z cest?
A nejen to. Je přirozené, že klientům, kteří se nám svěřují, také sdělíme určité informace o sobě. Tvoříme tím i důvěru mezi klientem a asistentem, která je důležitou součástí tohoto vztahu.
Profesionalita neznamená být neosobní – znamená umět najít zdravou míru, ve které naše osobní zkušenosti mohou obohatit klienta, aniž bychom překročili hranice své role.
Mgr. Romana Macková
vedoucí Centra denních služeb Společnosti DUHA
Přinášíme pár fotek z přednášky, na které asistentka Paulína Šlosiarová sdílela s klienty zajímavé zážitky ze Zanzibaru. Do DUHY přinesla nové informace ze vzdálené země. Byl to zážitek.
