Pojďte s námi na návštěvu do „jeho“ zahrad
Slíbili jsme vám, že se občas podíváme za našimi klienty na jejich pracoviště. A volba padla na dlouholetého klienta Společnosti DUHA, pana Jiřího Kaisera. Navštívili jsme ho na jeho pracovišti v malebné Troji v Praze. Jiří už téměř 30 let pracuje v Demonstrační a výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Rozlehlé sady, skleníky a pole jsou vidět z protilehlého břehu Vltavy od Podbaby nebo z Bohnického sídliště. A právě zde odvádí Jiří práci, za kterou jej jeho spolupracovníci velice oceňují. Na rozlehlém území, které ČZU již od roku 1955 obhospodařuje, má své důležité úkoly i Jiří.
S Jiřím jsme se domluvili na návštěvě na jeho pracovišti v červnu. Myslím, že Jirka měl z tohoto plánu radost a na provázení zahradou a skleníky se opravdu těšil. V den návštěvy bylo velké horko. To ale Jiřího od práce nemůže odradit. Pracuje pilně, s chutí a za každého počasí. Povídání o životě a jeho milované práci jsme s Jiřím začali v kuchyňce během jeho pauzy na svačinu. V kuchyňkách se toho, jak známo, člověk dozví nejvíc.
Jirkova cesta k samostatnosti
A tak jsme se nejdříve dotkli života v DUZE. Jiří začal využívat nejprve službu Chráněné bydlení. Jirkova celoživotní touha je být co nevíce samostatný, a právě to mu mohlo Chráněné bydlení tehdy nabídnout. V jeho touze jej podpořilo a vedlo Jiřího k získání dovedností, které jeho sen pomohly naplnit. Jirka Chráněné bydlení začal využívat již v roce 1996. Vystřídal několik bytů. Vypráví mi, jaké bylo sžívání se se spolubydlícími, jak se učili vzájemně se dohodnout a respektovat svoje potřeby. Je jasné, že Jirka je ten, který se snaží druhým také pomáhat, nemyslí jen na sebe. V Chráněném bydlení získal dostatek soukromí i průpravu v obhájení svých potřeb a schopnost se na věcech domlouvat. V důležitých situacích měl samozřejmě podporu asistentů.
Navštěvoval i Centrum denních služeb (CDS), které jej podporovalo v rozvoji mnoha jeho koníčků a dovedností potřebných pro praktický život. A do CDS chodí dodnes. „Chodím na plavání, výstavy, chodím do CDS každý pátek. Jezdím metrem a pak jdu pěšourem až tam,“ popisuje Jiří.
Když Jiří získal svůj byt, začal využívat službu Podpora samostatného bydlení (PSB), která jeho cestu k samostatnosti zastřešila a aktuální situaci Jiřího plně vyhovuje. Tuto službu využívá od roku 2012. Pomáhá mu zejména s vedením financí a kontrolou rozpočtu, i když „to zvládám s kalkulátorem“, sděluje mi Jiří. Dále PSB hraje důležitou roli v Jirkově životě při pomoci se zajištěním zdravotní péče, pomáhá mu s kontrolou potravin a plánováním nákupu, na který ho doprovází asistent, a hodně s ním pracují asistenti na počítači.PSB podporuje Jirku i ve zvelebení jeho bytu. Pokud potřebuje nový nábytek, pomůže PSB s objednávkou, zorganizuje malování bytu.
Ale Jiří je velice samostatný a chce si zařídit si co nejvíce věcí sám. „Co nezvládnu, na to chci asistentku. Třeba blbě vidím na šití, tak s tím je třeba poprosím o pomoc“ sděluje Jiří. „Ale vaření zvládám sám.“
Jiří plánuje i svůj volný čas a koníčky a dovolené. Letos se například vydá do Bosny k pyramidám. Ještě před vydáním článku mi Jiří po telefonu nadšeně potvrzuje, že si dovolenou užil. „Bylo to perfektní, každý den jsme viděli pyramidu, ono je to zarostlý. A koupali jsme se v jezeře. K snídani byla fazolová polívka, kozí sýr a džem a z toho se udělala taková kašička. Bylo to dobrý s arabským chlebem.“ Mnoho aktivit pro znevýhodněné organizuje Šuple, z.ú. v čele s paní Šárkou Zemkovou. Jiří se rád různorodých akcí zúčastní, v životě prostě nesnese nudu. V září se chystá ještě do termálních lázní ve Štúrovu, kde se hodlá věnovat svému oblíbenému plavání.
Jirka je důležitou součástí zahrad Katedry zahradnictví ČZU
Pomalu se dostáváme k jeho pracovní kariéře. Jiří vždy pracoval na otevřeném trhu práce. Dříve pracoval ve Fokusu a krátce v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Je profesionální zahradník-ovocnář, vyučil se v odborném učilišti v Mělníce.
Jiří umí pomoct s prořezáváním stromů a dokonale zbaví zahradu plevele. Také vám leccos o tom, co stromy a záhony potřebují, poví. „Dneska jsem dělal na vinicích a teď na růžích,“ začíná svoje vyprávění o práci. „Na vinicích jsem to okolo vyčistil a pak se to víno musí pnout.“ A Jiří mě zve, abych po krátké svačinové pauze šla s ním na záhony. A tam se opravdu se vší vervou dá do pletí a vysvětluje mi, jak je třeba to udělat pečlivě. Určitě se mi to bude jednou hodit.
Pak mě Jirka zve na prohlídku zahrady a skleníků: „Tady máme třešně, a tady jsou fóliovníky s paprikama, paprika potřebuje dost teplo.“ A já vzpomínám na zahrádku svojí babičky, kde jsem papriky a rajčata každý rok sklízela. Ale Jirka mě nenechá fantazírovat a ani vydechnout, sotva jeho rychlé chůzi stačím. Když mu říkám, že ho ani dohnat nemůžu, tak si jen po chlapsku posteskne – „Nohy dobrý, jen ty záda mám blbý.“ Když se pak vrátíme k záhonům a jejich čištění od plevele, tak Jirka ještě dodává – „Budu pracovat, dokuď mi bude sloužit zdravíčko a když to nepůjde, tak bych to musel nechat, kvůli páteři.“
Slunce pálí, ale Jiří to nevzdává. Záhon, nebo alespoň co největší část, musí být dneska vyčištěná. Potřebuje za sebou vidět čisto. Tak to má rád.
A potvrzuje to i Jirkův nadřízený, vedoucí stanice, Ing. Marek Kubíček: „Jirka je pracant, rád udělá i práci, do které se nikomu nechce. „Má rád pletí a rád za sebou vidí kus odvedené práce,“ dodává pan Kubíček. „Já dodám dobrý výsledek,“ směje se Jirka.
„Jirka už od začátku uměl všechny zahradnické činnosti, je to zahradník, takže my jsme s tím, abychom ho všechno naučili neměli moc práce,“ potvrzuje pan Kubíček. Ten zná Jirku už od chvíle, kdy nastoupil na toto pracoviště. „Jirka má všechny zarostlé oblasti zahrady pod palcem. Spolupráce je s ním dobrá. Je pozitivní, s každým se domluví, Jirku tu přijímají všichni dobře. Jirka má totiž rád lidi kolem sebe. Pracovní návyky má perfektní. Jen si zkracuje pořád svačiny, takže si ani pořádně neodpočine. Rychle to do sebe nahází a běží na pole. To u nikoho jiného neuvidíte,“ směje se pan Kubíček.
Jirka vydržel v Demonstrační a výzkumné stanici České zemědělské univerzity v Praze mnoho let a jeho práce si tu opravdu váží.
Na zahradě je Jiří dvakrát týdně. „Škoda, že u nás nemůže být každý den, tady je ta práce nekonečná. My jsme rádi, že Jirka k nám chodí a Jirka je tu taky rád“, uzavírá pan Kubíček.
Ale nejen prací je člověk živ.
Jirka má spoustu zájmů
Jiří je velice aktivní pán. Kromě práce má i mnoho koníčků. Hraje divadlo, učí se animovat filmy, má rád výlety, cestování i procházky po Praze. Rád fotografuje a maluje. Celý život také sportuje. Dodnes má rád plavání. Radost mu dělají výhry ve sportovních soutěžích. V současné době se chystá na Národní závody v atletice v Trutnově pro znevýhodněné sportovce. Chce si odnést pohár v disciplínách chůze a hod míčkem. Pečlivě trénuje a těší se do Trutnova. My mu budeme samozřejmě držet palce.
Mám ji v srdíčku a jsem šťastný…
Svoji přítelkyni našel v divadle, jak říká Jirka. Shodou náhod jeho přítelkyně využívá službu Chráněné bydlení Společnosti DUHA. Jirka se svěřuje, že přesně takovou přítelkyni si představoval. Doprovází ji z práce nebo z jejího koníčku, a mají tak šanci se potkat každý den.
Nedávno ji pozval na procházku na Petřín. „U rozhledny se moje přítelkyně zašprajcla, a že nahoru nepůjde ani za nic. Já zbožňuju adrenalin, a tak jsem tam šel těch 365 schodů sám, abych jí ukázal, že jsem hrdina,“ dodává se smíchem Jiří.
V zahradnictví by Jiří rád pracoval co nejdéle to bude možné. Jak říká – „dokud mi to moje záda dovolí“. Ale protože je akční muž, má i záložní plán, už se poohlíží po místečku v kavárně. „Chci být kavárník.“ Líbí se mu kavárna, do které chodí navštěvovat svoji přítelkyni, která tam pracuje. Rád by se k ní třeba v budoucnosti připojil.
Věřím, že každá kavárna by byla přítomností pana Jiřího obohacena, protože ho neopouští úsměv na tváři a je milým společníkem.
S přítelkyní mají velké společné plány. Ale o tom třeba jindy. Zatím jim přejeme, aby jim spolu bylo dobře. Jiří to potvrzuje – „Jsem spokojený, mám ji v srdíčku a jsem šťastnej.“
Jak vidíme Jiřího my v DUZE?
Jiří oslavil krásných 61 let. A jak tohoto akčního muže, který přijal všechny výzvy svého života a zvládá je s velkým osobním nasazením, popisuje nejbližší tým pracovníků služby Podpora samostatného bydlení?
Kreativec a umělec s velkým srdcem.
Pozornosti chtivý vypravěč se smyslem pro humor.
Fantazírující a upovídaný snílek.
Pracovitý až hyperaktivní zahradník a kuchař.
Společenský a přátelský milovník života a žen.
Životní výzvy přijímá s úsměvem na tváři.
Chcete-li Jiřího ještě více poznat, podívejte se na krátký dokument Odyssea II – Jirka, který natočila s Jiřím Eva Brožová (námět, scénář a režie) a Jan Šlosárek (kamera a střih). I oni se podívali za Jiřím do zahrad v Troji.
Chcete se seznámit s dalšími klienty Společnosti DUHA, kteří chtějí být aktivní a chodí do práce? Připomeňte si článek o Zuzce, která pracuje ve nakladatelství Dokořán už 15 let.
Dospělí lidé s mentálním znevýhodněním mohou pracovat i na otevřeném trhu práce, mají-li k tomu adekvátní podporu a přátelské a přijímající prostředí, tak jako se to podařilo v případě Jiřího. S podporou terénní služby pak zajistí i věci, na které by sám nestačil. Má se na koho obrátit v situacích, ve kterých si není jistý nebo se necítí sám komfortně.
Jsme rádi, že Společnost DUHA může být Jiřímu oporou na jeho životní cestě.
Margita Losová
manažerka rozvoje organizace a PR, péče o dárce
