Článek Markéty Pelzové, vedoucí Podpory samostatného bydlení (PSB), přináší téma, kterým se organizace jako je Společnost DUHA musí zabývat, protože se s ním ve své praxi setkává a služba PSB, chce být i na toto téma připravena. Klademe si otázku, proč je téma stále předmětem předsudků, když se o sexualitě lidí s mentálním znevýhodněním mluví zcela otevřeně? Ve Společnosti DUHA zastáváme názor, že stát se rodičem je právo každého člověka. To, jak s tématem pracovala Markéta Pelzová se svým týmem služby Podpora samostatného bydlení, se dozvíte v jejím textu.
Mateřství a rodičovství klientek s mentálním znevýhodněním
Doba, kdy bylo mateřství a rodičovství žen s mentálním znevýhodněním tabu, je už dávno minulostí. Problematice mateřství žen s handicapem, a to konkrétně žen s mentálním znevýhodněním, se věnuje poměrně malé spektrum odborné literatury, což má za následek vznik předsudků nejen ze stran společnosti, pracovníků v sociálních službách, ale i v rovině úřední. Poslední relevantní a výzkumně podložená publikace seznamující odbornou veřejnost s tématem mateřství žen s mentálním znevýhodněním u nás vyšla před šesti lety (Bernoldová, Strnadová, & Adamčíková, 2019).
Proč je téma stále předmětem předsudků, když se o sexualitě lidí s mentálním znevýhodněním mluví zcela otevřeně? Sami klienti se prostřednictvím sexuálních důvěrníků, nejrůznějších brožur a videí se seznamují se svým tělem, hygienickými návyky i právem na soukromí. Odpověď lze hledat v několika rovinách. Zásadní rozkol však vzniká mezi formálně legislativní úrovní a praxí.
Terénní služba Podpora samostatného bydlení by z hlediska legislativy měla poskytovat „podporu při zvládání výchovy dětí v rodině, pracovně výchovnou činnost s dětmi, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc, podporu v oblasti partnerských vztahů, doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity a doprovázení zpět“ (Vyhláška č. 505/2006 Sb. v posledním znění, 2024). Smlouva o poskytování služby vytváří formálně právní vztah mezi uživatelem (popřípadě opatrovníkem) a službou. Přestože by se mělo jednat o podporu klienta rodiče v jeho rodičovských dovednostech, v praxi přebírá služba nejasně specifikovanou míru odpovědnosti za výchovu a vzdělání nezletilé osoby. Pracovníci služby se stávají garanty výchovy a péče o dítě. Vyhláška přitom nezohledňuje úpravu požadavků na vzdělání pracovníků v přímé péči. Jak přesně by měla vypadat realizace zmíněných úkonů není jasné. Terénní forma služby je navíc poskytována v nižší hodinové dotaci než služby pobytové.
Bylo zmíněno, že problematiku mateřství a rodičovství lidí s mentálním znevýhodněním lze hodnotit také z hlediska praxe. Z našich zkušeností vyplývá, že ze 40 uživatelů, kteří v průběhu minulých deseti let prošli službou Podpora samostatného bydlení, jsme měli tři ženy matky a jednoho muže otce. Ve všech případech byly děti rodičům odebrány a vyrůstaly v náhradní výchovné péči (tj. dětský domov, pěstounská péče) v některých případech se svými prarodiči. Legislativa přiznává lidem s mentálním znevýhodněním právo na mateřství a rodičovství a snaží se nastavit systém podpory. Úřední postupy jsou nicméně stále v rozporu se záměry, které tvůrci legislativy zamýšleli. Jak bylo řečeno, vycházíme v těchto tvrzeních z naší zkušenosti, nikoliv z výzkumných šetření. Lze předpokládat rozdíly mezi regiony i stále častější diskuse k tématu ze stran odborné a laické veřejnosti.
Ve Společnosti DUHA zastáváme názor, že stát se rodičem je právo každého člověka. Přestože je tato oblast v naší praxi zatím neprobádaná, příběhy klientů, kteří se chtějí stát rodiči, se objevují. Svou roli chápeme především v podpoře párů, aby se pro rodičovství rozhodovali zodpovědně, se znalostí informací, příležitostí a rizik. Abychom dokázali naše klienty vhodně podpořit, potřebovali jsme sjednotit přístup, pracovat na překonání obav a zaměřit se na oblasti podpory. Navrhli jsme klientkám například návštěvu OSPODu, podstoupení genetického vyšetření obou partnerů, zprostředkování párové terapie, sestavení přibližného měsíčního rozpočtu potřebného pro péči o dítě, přehled nákladů spojených s nákupem základního vybavení, seznámení s fázemi těhotenství a porodu. Hledali jsme rodinu, kde dítě s podporou vychovávají rodiče s mentálním znevýhodněním. Zajímali jsme se o zázemí klientek a klientů, mapovali jsme, zda je podpoří nejbližší rodina a blízcí.
Výstupem z našich setkání byly dva individuální plány. Jeden je zaměřený na plánování rodičovství a druhý pro situaci, kdy se dítě narodí. Obrázek č. 1 zobrazuje brainstorming týmu, kdy jsme se snažili překlopit obavy týmu do oblasti podpory. Na obrázku č. 2 vidíte mapování faktorů vstupujících do případného mateřství a rodičovství klientek.
Mgr. Markéta Pelzová, Ph.D.
Vedoucí Podpory samostatného bydlení
