Bezpečný prostor pro všechny: jak si v Centru denních služeb nastavujeme hranice

Vztah mezi klientem a asistentem stojí na důvěře, respektu a jasně daných hranicích. Ty nejsou projevem odstupu nebo nezájmu, ale naopak – vytvářejí bezpečné prostředí, kde se mohou lidé se znevýhodněním rozvíjet, a pracovníci poskytovat podporu s profesionalitou i lidskostí. Nad tématem se zamýšlí vedoucí Centra denních služeb Romana Macková, která sdílí pohled na to, proč je vymezení hranic základem důstojného a funkčního vztahu mezi klientem a asistentem.

Vymezení hranic mezi klientem a asistentem v Centru denních služeb

V prostředí Centra denních služeb (dále CDS) pro dospělé lidi s mentálním znevýhodněním je jasné vymezení rolí a hranic mezi klientem a asistentem klíčové pro zachování bezpečného, respektujícího a profesionálního vztahu. Tyto hranice chrání nejen klienta, ale i asistenta, a přispívají k efektivnímu poskytování podpory.

Klient a asistent
Klientovy potřeby, přání a individuální možnosti jsou výchozím bodem pro průběh asistence. Asistent je zde jako podpora, průvodce a pomocník, nikoli jako přítel nebo autorita, proto je důležité, aby asistent:

  • Respektoval klienta, podporoval jeho rozhodování a nezasahoval do jeho osobního prostoru více, než je nezbytné.
  • Udržoval profesionální odstup, což znamená například neřešit s klientem osobní problémy, nebudovat kamarádské vztahy, nesdělovat citlivé informace a podobně.
  • Komunikoval jasně a srozumitelně, přiměřeně schopnostem a možnostem klienta, ale vždy s úctou a respektem.

Asistent a klient
Klienty vedeme k tomu, aby si i oni sami vytyčili hranice, které si budou umět s respektem hájit před ostatními. Proto se snažíme pracovat na tom, aby klient:

  • Respektoval roli asistenta, tedy pracovní náplň a osobní prostor.
  • Dodržoval pravidla centra, která chrání všechny přítomné a vytváří bezpečné prostředí.
  • Byl veden k samostatnosti, nikoli k závislosti na konkrétním pracovníkovi.
Příklad z praxe: když respekt posílí důvěru

Krásným příkladem je příběh klientky, která nemá ráda, když se někdo dívá, co zrovna vytváří. Naše nová koordinátorka o tom však nebyla informována, a tak se zájmem ke klientce přišla, prohlížela si pracovní plochu klientky a ptala se: „Co to vyrábíte?“ Klientka s klidem odpověděla: „Nemám ráda, když se mi někdo dívá pod ruce.“ Koordinátorka situaci plně respektovala. Asistentka, která situaci pozorovala, poté klientce složila poklonu, jak krásně situaci zvládla, protože ještě před pár měsíci by se klientka pouze naštvala a s koordinátorkou několik týdnů nepromluvila, aniž by koordinátorka tušila proč.

Vymezení hranic neznamená ztrátu osobního a lidského přístupu

Vymezení hranic není o vytváření bariér, ale o budování zdravého, funkčního a respektujícího vztahu, který podporuje důstojnost a rozvoj klienta i profesionalitu asistenta. Asistenti jsou s pravidly, která zde máme nastavená, seznamováni při úvodním zaškolování. Klienti hned na úvodní schůzce, dále je připomínáme na pravidelných ranních poradách. Nejčastěji k vymezení hranic dochází při konkrétních situacích, které denně v CDS nastávají. Pravidla k vymezení hranic tedy všichni známe a snažíme se je dodržovat, zároveň ale nezapomínáme na osobní a lidský přístup.

Mgr. Romana Macková
vedoucí Centra denních služeb