Andrea Čáslavská je personalistka ve Společnosti DUHA. Stará se o nábor, onboarding a celkovou péči o zaměstnance. Do nezisku přišla z komerční sféry a dnes říká, že právě tady našla smysl, lidskost a tým, který drží při sobě. V rozhovoru popisuje, jak její práce vypadá a co ji na ní nejvíc baví.
Cesta do DUHY
Andreo, jak jste se dostala k práci v neziskovém sektoru? Byla to náhoda nebo jste cíleně hledala práci v této oblasti?
Byla to velká náhoda. Mám malou dceru, pracovala jsem na poloviční úvazek v jedné firmě a říkala jsem si, že bych k této práci ještě něco zvládla a začala jsem se porozhlížet. Našla jsem DUHU, která hledala personalistku na menší úvazek. Krásně se to skloubilo. Jenže moje hlavní práce z ničeho nic skončila. Musela jsem řešit, jestli v DUZE zůstanu na menší úvazek, nebo budu hledat jinou práci. K mé radosti se to nakonec sešlo tak, že jsem si úvazek navýšila – a zůstala jsem.
A jste ráda, že jste zůstala právě tady?
Jsem. Je to pro mě velká změna. Předtím jsem pracovala v čistě byznysovém prostředí a tady je to úplně jiné. Je tu skvělá komunikace. Všichni jsou milí, ochotní a nesmírně jim záleží na klientech, přičemž kolegové vnímají práci i jako poslání. Něco takového jsem předtím nezažila. V tom je to pro mě opravdu výhra.
Co vás tehdy, když jste hledala další práci, na DUZE zaujalo natolik, že jste si řekla „zkusím to“?
Primárně jsem se soustředila na náplň práce a možnost skloubit ji s mým druhým zaměstnáním. Také jsem si podrobně prohlížela webové stránky a dokonce i účetní závěrky – jelikož pocházím z oblasti financí, dívám se na tyto věci z jiné perspektivy. Zaujalo mě, že DUHA má i sociální firmu Duhová prádelna. Musím říct, že web DUHY na mě udělal moc dobrý dojem. Působí hezky a přehledně, to se počítá. Byla to taková hezká vstupní brána do DUHY a možnost seznámit se s ní i klienty DUHY ještě před nástupem.
Co obnáší práce personalistky v DUZE
Jak byste svou práci popsala jednou větou?
Mojí hlavní náplní práce je onboarding – nástupy nových zaměstnanců, péče o ně, jejich spokojenost a to, aby se u nás cítili od začátku dobře. Po mém nástupu se některé procesy onboardingu měnily.
Můžete popsat, jak vypadá celý proces náboru a nástupu?
První část je nábor. Vedoucím pomáhám s inzeráty, zadávám je hlavně na menší pracovní portály, vyhledávám méně tradiční možnosti, kde naše inzeráty zveřejnit. Vedoucí nebo koordinátoři je vkládají na zavedené pracovní portály. Pokud obsazujeme pozice asistentů, tak koordinátoři Chráněného bydlení a Podpory samostatného bydlení pak dělají pohovory a vybírají lidi do svého týmu – to je fajn, protože si pak opravdu vyberou toho, kdo se k nim typově hodí. Když si uchazeč odsouhlasí i náhled ve službě, přichází na řadu moje práce. V Centru denních služeb si tyto pohovory vede vedoucí služby a když nabíráme vyšší pozice, je to ještě trochu odlišné.
Ano, je jasné, že každá služba to má trochu odlišné. Co následuje po pohovorech?
Po úspěšných pohovorech na pozici asistenta mě kontaktují koordinátoři, já oslovím budoucího kolegu a začíná klasické kolečko nástupu, které už plně spadá do mojí kompetence. Pošlu novému kolegovi podklady k lékařské prohlídce, připravím smlouvy, mzdové výměry a další dokumenty. A za mě je velmi důležitý první den nástupu, který spolu domlouváme a snažím se ho popsat co nejlépe, aby věděl, co ho čeká. Seznámím ho s koordinátorem a dalšími pracovníky, ukážeme mu chod DUHY a nováček už většinou rovnou vyráží i na první službu.
Zmiňovala jste, že jste pomohla zlepšit onboarding, proběhly nějaké změny. Jaké konkrétně?
Když jsem přišla, cítili jsme, že onboarding potřebuje sjednotit a zlepšit. Pracovali jsme na tom intenzivně s kolegy, s ředitelkou, manažerkou kvality i s externí HR manažerkou. Procesy jsme sjednotili pro všechny služby, vznikl například checklist, kde kontrolujeme postupně jednotlivé kroky onboardingu, sledujeme jeho proces. Celkově jsme proces nastavili a sjednotili.
Co je podle vás v začátcích pro nastupující pracovníky to nejdůležitější?
První dojem. Nalodění. To, jak se u nás nový kolega cítí. První tři měsíce jsou úplně zásadní pro to, jestli u nás zůstane.
Kdo do DUHY přichází
Mají lidé, kteří si vyberou DUHU, něco společného?
Určitě. Často je to potřeba pomáhat druhým. Hledají práci, která má smysl. A pak přicházejí studenti – například psychologie – kteří chtějí poznat praxi a hledají flexibilní úvazek. Nebo lidé v důchodovém věku, tam vidíme velký potenciál.
Zmínila jste lidi v důchodu – v čem je jejich přidaná hodnota? Hlásí se na pozice často?
Ano, a mám z toho velkou radost. Čerství důchodci bývají v dobré kondici, chtějí být dál užiteční a mají ještě chuť a energii pracovat. Tady je o takové lidi obrovský zájem. Jedna paní, která k nám přišla, už měla i kurz pracovníka v sociálních službách a byla úžasná. Věřím, že u nás zůstane.
A jak je to s flexibilními úvazky pro studenty?
Máme i desetihodinové úvazky, takže studenti to zvládají dobře skloubit se studiem. Je to pro ně ideální příležitost.
Zkušenosti z praxe: setkávání s klienty Společnosti DUHA
Setkáváte se i s klienty DUHY? A jak si s nimi rozumíte?
Já se potkávám hlavně s panem Václavem, který u nás v kancelářích pomáhá s úklidem. Práci jsme mu zprostředkovali, aby se mohl zapojit do kolektivu. Myslím, že je moc spokojený. Občas je komunikace náročnější, ale už jsme si našli společnou notu. Pan Václav hůř mluví, takže si některé věci vysvětlujeme víckrát. Ale není to rozhodně nic, co by mu bránilo pracovat. Jinak je moc šikovný a snaživý. Důležité je pro něj, že se cítí užitečný a má v životě řád.
A práce ho těší?
Velmi. Vždycky říká, jak se mu u nás líbí a že je to nejlepší práce.
Radosti, výzvy a zdroje energie
Co vás na vaší práci nejvíc baví?
Práce a kontakt s lidmi. To, že můžu podpořit nové kolegy a postarat se, aby se u nás cítili dobře.
Je něco, co je pro vás naopak nejtěžší?
Někdy je těžké, když se ukončuje pracovní poměr a dotyčný člověk odchází nespokojený. To se může stát všude. To jsou nepříjemné chvíle.
A co je naopak příjemné?
Určitě mě těší to, že mohu komunikovat s lidmi a většina lidí, kteří k nám přicházejí je velice příjemná a chápe smysl této práce. Při nástupu na ně mám vyhrazený dostatek času, abych je s DUHOU seznámila, zjišťuji I proč k nám přicházejí a co byla jejich dřívější profese. Je to vždy příjemné setkání.
Fluktuace je v sociálních službách častá. I z důvodu výše zmíněného zaměstnávání studentů. Jak ji vnímáte?
Je to tak. Studenti u nás často rok dva pracují a pak se posunou dál. Nepovažuji to za něco negativního – někdy je to pro ně přirozený vývoj. A myslím si, že i v této kratší pracovní etapě se obě strany mohou obohatit. A nikdy nevíme, kdy se některý ze studentů, který u nás zažije příjemné pracovní prostředí, do DUHY vrátí. Se studenty spolupracujeme rádi.
Je něco, co vám v práci vždycky zlepší náladu?
Kolegové. Opravdu. Máme skvělý tým. Je tu lidskost a ochota pomáhat. To mi zlepší den vždycky.
A co vám dodává energii mimo práci?
Zahradničení. Starám se o vlastní zahradu i o jednu soukromou. Chvíli jsem pracovala i v zahradnictví jako brigádnice. Práce venku, v přírodě, kontakt s hlínou a rostlinami mě nabíjí energií.
Proč má smysl pracovat v DUZE
Co byste řekla někomu, kdo přemýšlí o práci v neziskové organizaci?
Nabízíme možnost částečného úvazku, což není standardem v každé firmě. Hledáme lidi, kteří chtějí v práci najít hlubší smysl. Práce je sice psychicky náročná, ale není tolik fyzicky vyčerpávající jako například v pečovatelských službách. Našim cílem je podporovat klienty v jejich samostatném životě. Velký důraz klademe na dobrou komunikaci. Koordinátoři se setkávají s celým týmem každé dva týdny, aby společně řešili aktuální problémy. Díky pravidelným týmovým poradám a setkáním tu zkrátka nikdo není na starosti ani radosti sám.
Je něco, co by podle vás měla veřejnost vědět o práci v sociálních službách nebo naší cílové skupině – lidech s mentálním znevýhodněním?
Mrzí mě, že práce s dospělými s mentálním znevýhodněním stále není tak viditelným tématem jako například podpora dětí či zvířat. I když je obtížnější ji komunikačně uchopit, je nezbytná a má obrovský smysl pro zajištění kvalitního života těchto lidí. Proto si upřímně přeji, aby veřejnost lépe vnímala zásadní důležitost této profese a aby všechny obory v sociálních službách byly náležitě oceněny a respektovány.
Děkuji Andreo za rozhovor a přeji, ať vás práce v DUZE nadále těší.
Andrea Čáslavská ukazuje, že práce personalistky není jen o smlouvách a dokumentech, ale hlavně o lidech. O tom, jak je přivítat, podpořit a provést jejich prvními týdny v DUZE. Díky její energii a lidskému přístupu je pro nové kolegy DUHA místem, kde se mohou cítit vítaní a kde má práce smysl.
Margita Losová
manažerka pro rozvoj organizace, PR a péče o dárce
